obsahuje částku, do jejíž výše se banka zavazuje ručit a podmínky, za kterých banka záruku poskytuje.
Záruční listina, která je vyhotovena na základě bankovní záruky, není cenným papírem, a nemůže tudíž být předmětem obchodu jako cenný papír. Banka přejímá záruku ve výši celé dlužné částky (případně v celé hodnotě nepeněžitého plnění) nebo ji v záruční listině omezí jen do určité výše.
kde se využívají Jednotná pravidla pro smluvní záruky" vydaná Mezinárodní obchodní komorou v Paříži. Ty se považují za tzv. všeobecné obchodní podmínky.
Rozlišuje se mezi potvrzením bankovní záruky a pouhým oznámením bankovní záruky jinou bankou. Banka, která vydala záruční listinu, a banka, jež bankovní záruku potvrdila, ručí solidárně. Jestliže bankovní záruku potvrdí jiná banka, může věřitel uplatnit nároky z bankovní záruky vůči kterékoliv z těchto bank. Je na vůli věřitele, kterou banku si vybere pro uspokojení své pohledávky. Banka, která potvrdila bankovní záruku a poskytla na jejím základě plnění, má nárok na toto plnění vůči bance, která ji o potvrzení bankovní záruky požádala. Pokud ze záruční listiny nevyplývá, že je věřitel povinen nejprve uplatnit svůj nárok u dlužníka, práva z bankovní záruky je možné postoupit třetí osobě samostatně bez toho, aby byl převeden hlavní závazek, který je bankovní zárukou zajištěn.
Pro postoupení práv z bankovní záruky se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku o postoupení pohledávky (viz § 524 a násl. obč. zák.). I když je bankovní záruka upravena jen v obchodním zákoníku, musí se použít pro postoupení pohledávky občanský zákoník, protože obchodní zákoník postoupení pohledávky neupravuje. Je-li k lomu banka věřitelem vyzvána, musí plnit svůj závazek z bankovní záruky. Pokud,je v záruční listině stanoveno, že banka je povinna plnit jen při předložení určitých dokumentů (např. faktura, náložný list, konosament apod.), musí je věřitel bance předložit. Jsou-li v záruční listině stanoveny pro plnění banky další podmínky, pak i ty musí splnit, aby mohla banka dostát svému závazku. Plnění banky ve prospěch věřitele může být i plněním jiné bance, tj. na účet věřitele.
není-li v záruční listině doba platnosti bankovní záruky omezena.
Uplynutím doby uvedené v záruční listině včas neuplatněná práva
zanikají. Když banka splnila svůj závazek vůči věřiteli, je dlužník
povinen zaplatit bance to, co plnila podle své povinnosti ze záruční
listiny vystavené v souladu se smlouvou uzavřenou s dlužníkem. Na
takovouto smlouvu se přiměřeně použije ustanovení obchodního zákoníku o
smlouvě mandátní.
které by mohl uplatnit vůči věřiteli, jestliže smlouva mezi dlužníkem a bankou neobsahovala povinnost banky zahrnout do záruční listiny uplatnění těchto námitek vůči věřiteli, zatímco ručitel u běžného ručení může uplatnit veškeré námitky, které může uplatnit dlužník vůči věřiteli. Podle § 321 odst. 4 obchod, zák. (kogentní ustanovení podle § 263 odst. 1 obchod, zák.) věřitel, který dosáhl na základě bankovní záruky plnění, na které neměl vůči dlužníkovi nárok, vrátí dlužníkovi toto plnění a nahradí mu škodu tím způsobenou.