|
Pokud se i Vaše firma dostala do problémů s dlužníky, nebo se chcete dozvědět více jak postupovat v této situaci, obraťte se na firmu Barra.cz, s.r.o. Tato firma působí na trhu již 15 let, její hlavní náplní je správa a vymáhání pohledávek. Specializuje se na velké balíky malých pohledávek, případně celá portfolia pohledávek velkých společností. Velkou úspěšnost má i u pohledávek velmi starých často i promlčených. Kromě těchto činností poskytují též služby soukromých detektivů po pátrání ve Vašem zájmu. Společnost má sídlo v Praze, ale působí po celé České republice. Nově též vymáhají pohledávky za ukrajinskými subjekty na území Ukrajiny. Firma Barra s.r.o. patří mezi špičky v oboru vymáhání pohledávek.
v důsledku vzájemně se kryjících pohledávek věřitele a dlužníka. Při započtení nedochází k fyzickému předávání vzájemných plnění a k fyzické úhradě každé z pohledávek, přesto však dochází k uspokojení jejich věřitelů.
jejichž plnění je stejného druhu, pokud se vzájemně kryjí, jsou splatné (s výjimkami stanovenými v zákoně) a způsobilé k započtení, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému účastníku projev směřující k započtení. Požadavek vzájemnosti je splněn mezi dlužníkem a věřitelem, když každá ze stran je u jedné z pohledávek dlužníkem a u druhé věřitelem. Požadavek vzájemnosti je však splněn i ve vztahu k dalším zákonem stanoveným osobám.
kterou měl za postupitelem, ručitel může proti pohledávce věřitele započítat pohledávku dlužníka za věřitelem, ten, kdo převzal dluh, může vůči pohledávce věřitele namítnout započtení pohledávky původního dlužníka. Plnění stejného druhu v praxi představuje nejčastěji peněžité plnění, avšak může jím být i jiné druhově určené plnění. Naproti tomu k započteni nemohou být použity věci individuálně určené. Splatnost pohledávky vyplývá ze smlouvy, příp. z rozhodnutí a zakládá povinnost dlužníka plnit (s výjimkami uvedenými v zákoně).
mají pohledávky soukromoprávního charakteru (např. občanskoprávního, obchodně právního), způsobilost k započtení nemají pohledávky veřejnoprávního charakteru. K započtení nejsou způsobilé ani pohledávky, jejichž započtení vylučuje zákon nebo dohoda účastníků.
je zpravidla jednostranný, adresovaný druhému účastníku, může však být i dvoustranným projevem (dohoda o započtení uzavřená mezi věřitelem a dlužníkem). Bez právního úkonu směřujícího k započtení (tj. automaticky) však k započtení nemůže dojít. V případě provedení započtení jednostranným právním úkonem není zapotřebí souhlasu druhé strany s tímto úkonem. Forma úkonu není předepsána, může být proto jak písemná, tak i ústní. Jedním projevem může být uplatněno k zápočtem více pohledávek, stejně lak může být uplatněna k započtení jedna pohledávka proti více pohledávkám současně.
K započtení jednostranným právním úkonem může dojít i proti vůli druhé smluvní strany. Zánik pohledávky nastává okamžikem, kdy se pohledávky způsobilé k započtení setkaly, nikoli až provedením právního úkonu směřujícího k započtení. Pohledávky se setkaly v okamžiku splatnosti později splatné pohledávky. Kompenzační projev má právní účinky „ex tunc“, k okamžiku střelu pohledávek. Pokud výše započtených pohledávek není stejná, dochází k započtení v rozsahu, v jakém se kryjí, ohledně zbytku trvá pohledávka dále.
Projev započtení je možné učinit i v průběhu soudního řízení, a to buď jako obranu žalovaného proti žalobě (nepřevyšuje-li pohledávka žalovaného uplatňovaná k započtení pohledávku žalobce), nebo jako vzájemný návrh (převyšuje-li pohledávka žalovaného pohledávku žalobce a žalovaný žádá, aby mu bylo přisouzeno více, než činí pohledávka žalobce uplatněná v soudním řízení proti němu).
Dlužník může proti pohledávce věřitele vymáhané soudním výkonem rozhodnutí či exekutorem započíst svou pohledávku vůči oprávněnému (věřiteli) bez ohledu na to, jestli jeho pohledávka vznikla později než pohledávka věřitele, a bez ohledu na to, jestli se obě pohledávky střetly před vydáním rozsudku, který je vykonáván, či až po jeho vydání.
(povinnost platit příslušenství dluhu, ručení, zástavní právo). Spolu se zánikem závazku hlavního vyvolaným započtením dochází i k zániku závazků akcesorických.
přičemž způsobilost k započtení může být vyloučena přímo zákonem, ale i dohodou stran. Nepřípustnost pohledávek k započtení se však vztahuje pouze na jednostranné započtení, dohodou stran mohou být započteny jakékoli pohledávky, naproti tomu dohodou stran lze vyloučit možnost započtení i u pohledávek, které se již setkaly a kde by jinak započtení bylo přípustné.
Započtení není přípustné proti pohledávce na náhradu škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku dlužníka a věřitele na náhradu škody téhož druhu.
K započtení nejsou způsobilé ani pohledávky, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí uvedené v § 317 až 319 o. s. ř. (např. pohledávky z pojistného plnění vypláceného pojišťovnou, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy, peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory vyplácené jednorázově, pohledávky fyzických osob - podnikatelů vzniklé při jejich podnikatelské činnosti co do jejich tří pětin, případně dvou pětin, pohledávky autorské odměny, je-li povinným autor, a pohledávky z práv výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví co do jejich tří pětin, připadne dvou pětin).
(naturální pohledávky - pohledávky ze sázek mezi občany, pohledávky promlčené, s výjimkami dále uvedenými), pohledávky proti konkursní podstatě, pohledávky z vkladů. V případě pohledávek z vkladů však platí pro vztahy upravené obchodním zákoníkem odlišný režim. Obchodní zákoník umožňuje smluvní straně, která vede na základě smlouvy pro druhou smluvní stranu běžný nebo vkladový účet, použít peněžní prostředky na těchto účtech k započtení své vzájemné pohledávky, kterou má vůči majiteli účtu podle smlouvy o vedení těchto účtů.
avšak i tylo mohou být za určitých okolností započteny. Promlčené pohledávky lze uplatnil jako obranu, pokud k promlčení došlo až poté, co se pohledávky dlužníka a věřitele vzájemně střetly, tedy započtení mohlo být provedeno ještě před promlčením pohledávky. V obchodně právních vztazích pak lze k započtení použil promlčenou pohledávku i v případě, že se obě práva vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným na základě jednoho jednání nebo několika souvisejících jednání.
a) Nesplatnou pohledávku lze započíst proti pohledávce splatné, pokud se jedná o pohledávku za dlužníkem, který není schopen plnit své peněžité závazky. K započtení však musí dojít před prohlášením konkursu na majetek takového dlužníka, po prohlášení konkursu je započtení ze zákona vyloučeno.
b) Započíst lze pohledávku, která není splatná jen proto, že věřitel na žádost dlužníka odložil dobu splatnosti jeho závazku, aniž by se změnil obsah závazku. (§ 580 a 581 obč. zák., § 358 až 364 obchod, zák.)
■ Právní praxe v podnikáni 6/2000 (s. 151): 1. Závazek zanikne v případě započtení podle § 580 ObČZ nikoli okamžikem, kdy účastník učinil úkon směřující k započtení, ale okamžikem, kdy se pohledávky způsobilé k započtení setkaly. 2. Jestliže závazek zanikl započtením před podáním žaloby, nebyla žaloba podána důvodné a žalobce, který vzal žalobu zpět, z hlediska procesního zavinil zastavení řízení, a je proto povinen podle S 146 odst. 2 věty první hradit náklady řízení žalovanému.
■ Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek vydávaná Nejvyšším soudem ČSFR. Nejvyšším soudem ČR a Nejvyšším soudem SR R 50/1996: Jestliže odpůrce protinávrhem uplatní k započtení pohledávku, která je nižší než žalovaná částka, nejde o vzájemný návrh, ale lakový projev posoudí soud jako obranu proti návrhu. Z povahy tohoto návrhu vyplývá, že musí být projednán v rámci téhož řízení a nelze jej vyloučit k samostatnému projednávání. O vzájemný návrh by šlo jediné v tom případě, kdyby odpůrce požadoval, aby mu bylo přisouzeno více, než uplatnil navrhovatel, a to jen v části, kterou by požadoval více.
■ Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 24 - C 1804: Námitka zániku závazku ze směnky v důsledku zaplacení směnečné sumy, resp. v důsledku započtení pohledávky směnečného dlužníka, náleží každému směnečnému dlužníku. Článek I § 17 zákona č. 191/1950 Sb. (zákona směnečného a šekového) uplatnění této námitky nebrání.
■ Soudní rozhledy č. S/1996 (s. 116): Proti směnečnému platebnímu rozkazu je přípustná námitka započtení. Je-li k započtení namítaná protipohledávka předmětem jiného soudního řízení, je to i ve směnečné věci důvodem pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 OSA.
■ Soudní rozhledy č. 5/1996 (s. 57): I proti směnečnému platebnímu rozkazu je přípustná námitka započtení. I tato námitka je však podřízena zásadně koncentraci směnečného rozkazního řízení, a je tedy nutno ji vznést ve lhůtě tří dnů od doručení směnečného platebního rozkazu. Proto nelze započítat pohledávky, které se staly splatnými až po této době.
