Zajištění závazků - pohledávky

Zajištění závazků obecně

Při úpravě smluvních vztahů jsou jejich účastníci povinni činit opatření směřující k tomu, aby bylo řádné zajištěno plnění z takovýchto závazků vyplývající. Zejména jsou povinni dbát na to, aby bylo v maximálně možné míře zabráněno vzniku případných budoucích rozporů.

To platí v plné míře i o zajištění závazků

z takto vzniklých smluvních vztahů. Při uzavírání smluv je proto nutné, aby jejich účastníci pamatovali na všechny okolnosti, které by v budoucnu mohly nastat při prodlení nebo nesplnění závazků vzniklých z uzavřených smluv.

K dosažení právní jistoty, že závazky z obchodních závazkových vztahů

budou řádně a včas splněny slouží zajišťovací právní prostředky k dosažení uspokojení věřitele ze závazku dlužníka.

Jedním ze základních zájmů podnikatelů

je, aby závazky z podnikatelské činnosti byly splněny v rozsahu a čase, jak bylo s obchodními partnery dohodnuto. Nezanedbatelné přitom je dbát na zajištění závazků ze smluv při prodlení nebo nesplnění závazků z nich vzniklých.

Právní úprava zajištění závazků

v obchodních závazkových vztazích je dána občanským zákoníkem a dále pak obchodním zákoníkem (viz § 300 až § 523 obchod, zák.).

Veškeré způsoby zajištění závazků upravené občanským zákoníkem

lze použít i na obchodní závazkové vztahy s tím, že - obchodní zákoník doplňuje institut smluvní pokuty upravený v občanském zákoníku (viz § 300 až §302 obchod, zák.),

- pro obchodní závazkové vztahy zástavní právo jako zajišťovací institut platí úprava občanského zákoníku (viz § 152 obč. zák.), protože úprava zástavního práva podle § 297 a násl. obchod, zák. byla již zrušena,

- pro některé zajišťovací instituty má obchodní zákoník komplexní úpravu, takže nelze občanský zákoník použít, jako ručení (viz § 303 až § 312 obchod, zák.) a uznání závazku (viz § 323 obchod, zák.),

- bankovní záruku jako zajišťovací institut občanský zákoník neupravuje (viz § 313 až § 322 obchod, zák.).

Výjimka - zajištění závazku

V obchodním zákoníku zrušená ustanovení o zástavním právu se nedotkla zvláštního zástavního práva k obchodnímu podílu ve společnosti s ručením omezeným (viz§ 117a obchod, zák.).

Zajišťovacími právními prostředky ke splnění závazku dlužníka

upravenými občanským zákoníkem nebo obchodním zákoníkem ledy jsou:

• zástavní právo (§ 152 a násl. obč. zák.).
  
• zástavní právo (§ 173 a násl. obč. zák.),
• zadržovací právo (§ 175 a násl. obč. zák.),
• smluvní pokuta (§ 544 a násl. obč. zák. a § 300 a násl. obchod, zák.),
• ručení (§ 546 a násl. občanského zákoníku a § 303 a násl. obchod, zák.),
• bankovní záruka (§ 313 a násl. obchod, zák.),
• dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§ 551 obč. zák.),
• zajišťovací převod práva ($ 553 a násl. obč. zák.),
• postoupení pohledávky (§ 524 a násl. obč. zák.),
• jistotu (§ 555 a násl. obč. zák.),
• uznáni dluhu (§ 558 obč. zák.) resp. uznání závazku (§ 523 obchod, zák.). 

Ze způsobů zajištění závazků upravených občanským zákoníkem

se používají v obchodních závazkových vztazích, přestože je obchodní zákoník vůbec neupravuje:

• zástavní právo,
• podzástavní právo,
• dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů,
• zajišťovací převod práva,
• postoupení pohledávky.

Samozřejmě dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů jako zajišťující institut je prakticky pro obchodní vztahy nepoužitelná. Pro podnikatele má vyznám v případě škody, kterou způsobil jeho zaměstnanec (náhrada škody a dohoda o její úhradě např. srážkami ze mzdy).