|
Pokud by se dlužník například neseznámil se záludnostmi vistasměnky, mohl by na svou neopatrnost opravdu škaredě doplatit. Stejně tak si musí dávat pozor i věřitel, pro kterého je zase zásadní hlídat si datum splatnosti a promlčecí lhůtu.
Směnka je písemný doklad, který dokazuje finanční závazek, tedy půjčku. Směnka může jednak sloužit jako důkaz toho, že se půjčka uskutečnila ale v určitých případech ji lze použít i jako platidlo. Tím se směnka stává obchodovatelným cenným papírem. Majitel směnky ji může prodat komukoliv. Jen v případě, že je na směnce přímo uvedeno, že se prodávat nesmí, je směnka neobchodovatelná a původní majitel ji prodávat nemůže. V podstatě je směnka nejjednodušší a nejrychlejší druh půjčky. Podle odborníků na finanční právo je však směnka z pohledu toho, kdo si na ní peníze půjčuje, tedy povinného (dlužníka), nejrizikovější druh půjčky. Naopak pro věřitele je směnka nejméně rizikový typ půjčky. Směnka totiž věřiteli v případě, že se dlužník nebude mít k vracení peněz, zaručuje rychlý soudní proces bez průtahů a hlavně prakticky stoprocentní jistotu, že věřitel soud vyhraje. Věřitel si ale musí pozorně hlídat promlčecí lhůtu, jinak se karty obrátí.
Promlčecí lhůta může být podle typu směnky 1 nebo 3 roky od data splatnosti. Promlčecí lhůta u směnky znamená, že pokud se věřitel o své peníze přihlásí teprve 1 nebo 3 roky poté, co měl být dluh splacen, už na ně nebude mít z právního hlediska žádný nárok a to ani soudní cestou.
Při sepisování směnky se na ní určí datum splatnosti, tedy datum, kdy budou peníze splaceny. Neplatí to ale u všech typů směnek. Záleží na konkrétním typu směnky. Z hlediska data splatnosti existují 4 typy směnek.
Fixní neboli denní směnka má určeno přesné datum, kdy musí být závazek (dluh) splacen. Toto datum splatnosti není určeno zákonem ale záleží na domluvě věřitele a povinného – musí se tedy uvést na fixní směnce. Zvláštností fixní směnky je, že majitel směnky (věřitel) má ze zákona plné právo odmítnout proplacení dluhu předem, tedy před datem splatnosti. Nesmí však odmítnout částečné plnění fixní směnky před datem splatnosti – dlužník může zaplatit část svého dluhu předem. Celý dluh však může dlužník zaplatit předem pouze, pokud bude majitel směnky (věřitel) souhlasit. Při částečném plnění se výše proplacené částky potvrdí přímo na směnce.
Datosměnka má určeno datum, do kdy má být směnka zaplacena. Může tedy být zaplacena i dříve, ale nikdy ne později. I zde je datum splatnosti určeno domluvou a zápisem na datosměnce a i zde je možné částečné plnění datosměnky.
Vistasměnka je nejrizikovějším typem směnky. Tento typ směnky často využívají lichváři a české zákony jim to bohužel zcela legálně umožňují. Lichváři těží z neznalosti, jak se dnes také říká, z „finanční negramotnosti“ těch, kdo si chtějí co nejrychleji půjčit. Jenže vistasměnku lze bohužel využít jako naprosto legální past na dlužníka. Vistasměnka se jinak jmenuje směnka na viděnou – to znamená, že směnka nemá určeno žádné konkrétní datum splatnosti, ale musí být zaplacena na viděnou – to znamená ihned po předložení vistasměnky věřitelem povinnému. Pokud si půjčujete na vistasměnku, rozhodně si nepůjčujte od nikoho cizího. Velmi snadno byste se mohli stát obětí lichváře. Vistasměnka je způsob půjčky, který je vhodný pro půjčování peněz mezi dobrými známými nebo v rodině, kde by povinnému (dlužníkovi) nemělo hrozit, že se věřitel dostaví se směnkou třeba jen za několik dnů od data uzavření směnky a bude požadovat okamžité proplacení dluhu.
O moc výhodnější není ani lhůtní vistasměnka. Tento typ směnky rovněž nemá určeno žádné konkrétní datum splatnosti ale na rozdíl od vistasměnky má alespoň předem určenou a na lhůtní vistasměnce uvedenou lhůtu splatnosti po viděné. To znamená, že věřitel může dlužníkovi předložit lhůtní vistasměnku rovněž naprosto kdykoliv, ale teprve od data předložení lhůtní vistasměnky, tedy od data viděné, začíná běžet lhůta splatnosti. Lhůta splatnosti po viděné není určena zákonem – může být tedy různá a to podle domluvy věřitele a povinného. Vždy ale musí být uvedena na lhůtní vistasměnce. Jak vistasměnka tak i lhůtní vistasměnka připouští částečné plnění – to znamená, že dlužník může vyvinout vlastní iniciativu a zaplatit část dluhu ještě před viděnou nebo před lhůtou splatnosti po viděné avšak majitel směnky si zase může (ale nemusí) vyhradit právo odmítnout plné proplacení směnky (tedy proplacení celé částky) před viděnou nebo před lhůtou splatnosti po viděné. Částečné plnění však majitel vistasměnky, lhůtní vistasměnky ani výše uvedené fixní směnky odmítnout nesmí.
Kromě typu směnek podle data splatnosti se dají směnky rozdělit ještě na vlastní směnky a cizí směnky:
V případě vlastní směnky se výstavce směnky (ten, kdo směnku věřiteli vystavil – dlužník nebo též povinný) ve směnce zavazuje, že věřiteli uvedenému ve směnce ve stanovené době (směnka fixní nebo datosměnka) nebo po viděné (po předložení - vistasměnka) nebo ve lhůtě splatnosti po viděné (lhůtní vistasměnka) uhradí plnou směnečnou sumu – tedy dlužnou částku (jinak řečeno závazek). Vlastní směnka vždy obsahuje výraz „zaplatím“.
Zvláštní typ směnky představuje směnka, která se využívá například při obchodování se zbožím. Pokud si někdo kupuje zboží a následně ono zboží předá třetí osobě, pak třetí osobě vytaví směnku, ve které ji přikazuje aby zaplatila osobě uvedené ve směnce (věřiteli – prodejci zboží) směnečnou sumu (dluh – kupní cenu za zboží). Cizí směnka vždy obsahuje výraz „zaplaťte“.
Konkrétní podobu směnky zákon neupravuje – je možno použít předtištěný formulář nebo napsat směnku na počítači, na psacím stroji nebo i celou ručně. Směnka však musí nutně obsahovat určité údaje, bez nichž by byla jen „bezcenným cárem papíru“. Musí být v textu označena jako směnka. Musí obsahovat příkaz k zaplacení bez jakýchkoliv dalších podmínek (tedy nikoliv „zaplatím v případě, že…“ nebo „zaplaťte pouze v případě, že…“) a uvedenou přesnou částku číslicemi. Částka i slovy není povinná ale doporučuje se jako obrana proti pozdějšímu dopisování číslic! Další povinné náležitosti jsou: Jméno a adresa toho kdo má platit (dlužníka); místo, kde má dojít k zaplacení – tato položka není povinná – chybí-li, považuje se za místo placení bydliště dlužníka; splatnost směnky podle typu směnky – na den přesně, do určitého data, na viděnou nebo ve lhůtě po viděné; datum a místo vystavení směnky a nakonec nesmí chybět vlastnoruční podpis výstavce směnky – toho, kdo směnku vystavil (napsal), což je u směnky vlastní dlužník a u směnky cizí prostředník mezi 1. a 3. osobou – mezi prodejcem zboží a tím, kdo zboží převzal nebo převezme od 2. osoby ale má za něj zaplatit 1. osobě.
Pokud nedojde k řádnému splacení směnky, má majitel směnky (věřitel) v rukou velký trumf. Směnka obsahující doložku „bez protestu“ mu totiž téměř stoprocentně zaručuje jistotu toho, že vyhraje případný soudní spor. Stačí pouhé předložení platné směnky soudu, který uloží dlužníkovi zaplatit do 3 dnů celý dluh + soudní výlohy. Pokud tak dlužník neučiní nebo rovněž do 3 dnů nepodá námitky, nařídí soud exekuci. Pokud směnka doložku „bez protestu“ neobsahuje, věřitel musí při předložení směnky soudu prokázat, že směnku dlužníkovi předložil a ten ji odmítl proplatit. K tomuto použije věřitel tzv. protestní listinu.
