Smluvené úroky - smluvní úrok

Smluvní úroky u pohledávek  a závazků

Smluvené úroky tvořící příslušenství pohledávky jsou úplata za užívání půjčené jistiny (např. peněžitá půjčka). Výše úroků se obvykle stanoví jako tu určité procento z jistiny za stanovenou dobu, zpravidla za rok. Splatnost smluvených úroků nastává v termínech dohodnutých smluvními stranami, nejpozději v termínu splatnosti jistiny. Smluvené úroky může věřitel požadovat i tehdy, není-li dlužník v prodlení, neboť povinnost dlužníka zaplatit smluvené úroky vyplývá ze závazku ve smlouvě. (§ 658 odsl. 1 obč. zák.)

Úroky z prodlení - sankční úroky - u pohledávek a závazků

Zatímco smluvené úroky jsou úplatou za užívání jistiny, tj. cenou peněz, úroky z prodlení jako příslušenství pohledávky jsou sankcí za porušení povinnosti. Úroky z prodlení představují ze zákona vyplývající nepříznivý právní důsledek prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku, proto jejich zaplacení může požadovat věřitel i tehdy, nebyly-li ve smlouvě smluveny. Nárok na úroky z prodlení nevzniká v případě prodlení se splněním závazku nepeněžitého.

Právo věřitele na úroky z prodlení a povinnost dlužníka

platit úroky z prodlení trvá ode dne vzniku tohoto práva vyplývajícího ze smlouvy nebo ze zákona či rozhodnutí a trvá až do splnění závazku, příp. až do zániku závazku jiným způsobem. Úroky z prodlení mají donucovací funkci, neboť nutí dlužníka k včasnému splnění jeho peněžitého závazku. Smluvené úroky a zákonné úroky z prodlení mohou být placeny vedle sebe.

Prodlení dlužníka

Podle občanského zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže svůj dluh nesplní řádně a včas. Prodlení dlužníka nastává marným uplynutím dne, kdy je pohledávka naposledy splatná. Pokud nebyla splatnost dohodnuta nebo stanovena právním předpisem nebo rozhodnutím, nastává splatnost prvního dne poté, kdy byl dlužník o plném věřitelem požádán. (§ 517 odst. 1 obč. zák., § 563 obč. zák.).

V případě prodlení dlužníka s plněním peněžního dluhu

má věřitel právo požadovat vedle plnění úroky z prodlení, jestliže podle tohoto zákona není dlužník povinen platit poplatek z prodlení. Pokud jde o výši úroků z prodlení, tyto nestanoví občanský zákoník, nýbrž prováděcí předpis, na který občanský zákoník odkazuje. (§ 517 odst. 2 obč. zák.)

Zaplacení úroků z prodlení

nezbavuje dlužníka povinnosti nahradil věřiteli škodu vzniklou mu v důsledku prodlení, avšak jenom do výše, která není kryta úroky z prodlení nebo poplatkem z prodlení. Prodlení vzniká bez ohle¬du na to, zda nesplnění povinnosti bylo dlužníkem zaviněno, či nikoli. (§ 519 obč. zák.)

Smluvní úrok u dlužníků

Pro vztahy obchodně právní platí, že je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. I ve vztazích obchodně právních má věřitel nárok na náhradu škody způsobené prodlením se splněním peněžitého závazku, pokud tato škoda není kryta úroky z prodlení. (§ 369 odst. 1, 2 obchod, zák.)

Kdy vzniká prodlení u pohledávek podnikatelů

Pro vztahy mezi podnikateli nebo mezi podnikateli a veřejnoprávními korporacemi nebo podnikateli a státními příspěvkovými organizacemi, jejichž předmětem je úplatná dodávka zboží nebo služeb, stanoví obchodní zákoník, že právo na úrok z prodlení vzniká dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí lhůty k placení ceny dodávky stanovenými smlouvou, pokud jsou změny zákonem stanovené podmínky, tzn., že věřitel má právo požadovat úroky z prodlení jenom v míře, v jaké splnil své zákonné a smluvní povinnosti a jestliže neobdržel dlužnou částku v době její splatnosti, ledaže dlužník není odpovědný za prodlení. (§ 369a odst. 1, 3 obchod, zák).

Výzvy k zaplacení a lhůta splatnosti pohledávek

Není-li den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou, vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k placení: 

a) uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel Fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení,

b) není-li možno určit den obdržení faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby,

c) obdrží-li dlužník fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení dříve než zboží nebo služby, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby,

d) ukládá-li zákon nebo smlouva převzetí nebo ověření shody zboží nebo služeb se smlouvou a dlužník obdrží fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení před nebo při převzetí nebo před nebo při ověření shody, uplynutím 50 dnů po tomto pozdějším datu. (§ 369a odst. 2 obchod, zák.)

Ustanovení § 369a bylo implementováno do obchodního zákoníku

ze směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 29. 6. 2000 č. 2000/35, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.

  Je-li dlužník v prodlení se zaplacením úroků z prodlení

věřitel již nemá právo z částky odpovídající dlužným úrokům z prodlení požadovat úroky z prodlení, neboť jde o prodlení s placením příslušenství pohledávky, a nikoli o prodlení s plněním vlastního dluhu.