|
Právní úkon však může být též právním úkonem relativně neplatným. Relativní neplatnost právního úkonu nenastává ze zákona (ex lege). Relativně neplatný právní úkon působí právní následky až do doby, kdy je státním orgánem pravomocně neplatnost právního úkonu prohlášena. Relativní neplatnost právního úkonu nastává též v důsledku jednostranného uplatnění účastníkem, který neplatnost nezavinil, je neplatností dotčen a neplatnosti se dovolává, jestliže druhý účastník neplatnost právního úkonu uzná.
K relativní neplatnosti nepřihlíží soud či jiný státní orgán z moci úřední (ex officio), ale jen na návrh oprávněného subjektu. Jestliže se oprávněný subjekt neplatnosti právního úkonu odůvodněně dovolal, pak je právní úkon rovněž neplatný od počátku (ex tunc).
Relativní neplatnost právního úkonu pomine, jestliže byl právní úkon účastníkem, který byl neplatností dotčen, dodatečně schválen (ratihabice), nebo jestliže důvod neplatnosti právního úkonu dodatečně odpadl, nebo jestliže se ho oprávněný nedovolal (konvalidace). Relativní neplatnosti se může dovolal ten, kdo byl daným právním úkonem dotčen, příp. kdo byl daným právním úkonem zkrácen, relativní neplatnosti se však nemůže s úspěchem dovolávat ten, kdo ji sám, byť nezaviněně, způsobil.
Relativně neplatným může být např. Právní úkon týkající se společného jmění manželů učiněný jedním z manželů, jestliže daný právní úkon nelze považoval za obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů. Důvod neplatnosti se může vztahovat i jen na část právního úkonu. V takovém případě je pak neplatná jen tato část. pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Neoddělitelnost neplatné části právního úkonu je přitom třeba chápat jako neoddělitelnost obsahovou, nikoli neoddělitelnost reálnou. Právo dovolat se relativní neplatnosti se promlčuje ve třech letech, přičemž tříletá promlčecí lhůta podle judikatury začíná běžet ode dne uskutečněného věcného plnění. Pokud vznikne na základě právního úkonu, který by byl způsobilý k dovolání se relativní neplatnosti, pohledávka, a osoba oprávněná dovolat se relativní neplatnosti tohoto svého oprávnění v tříleté promlčecí lhůtě nevyužije, pak existenci pohledávky nelze zpochybnit (§ 34 až 42, § 46, § 49, § 49a, § 145 odst. 2 obč. zák.)
Obecnou právní úprav u problematiky právních úkonů obsaženou v občanském zákoníku doplňuje obchodní zákoník některými ustanoveními o právních úkonech, jimiž stanoví pro obchodní závazkové vztahy speciální pravidla týkající se projevu vůle, neplatnosti právních úkonů a odpovědnosti za neplatnost právního úkonu. (§ 266 až 268 obchod, zák.) Jak na straně věřitele pohledávky, tak na straně dlužníka, příp. na obou stranách může vystupovat buď jedna osoba, nebo více osob. V případě plurality věřitelů či dlužníků je způsob splnění dluhu určen na základě dohody účastníků, příp. na základě zákona nebo rozhodnutí soudu, nebo v závislosti na povaze plnění.
