se používá pouze ve výjimečných případech stanovených zákonem. Poplatek z prodlení je upraven např. v § 697 občanského zákoníku, dle něhož je povinen platit poplatek z prodlení nájemce bytu, který nezaplatí nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu do pěti dnů po jejich splatnosti. Povinnost platit poplatek z prodlení se vztahuje i na nájemce družstevních bytů.
Výši poplatku z prodlení stejně jako výši úroků z prodlení nestanoví občanský zákoník, nýbrž prováděcí předpis, na který občanský zákoník odkazuje. 51 7 odst. 2 obč. zák.)
Prováděcím předpisem je opět nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Novela provedená nařízením vlády č. 163/2005 Sb. se na poplatek z prodlení nevztahuje, proto i nadále platí ustanovení § 2, které stanoví, že výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile (0,0025) dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.
nikoli v procentech, jako je tomu u úroků z prodlení. Ačkoli se poplatek z prodlení při vyčíslení v promilích jeví jako nízká částka, opak je pravdou, neboť při přepočtu na roční úrokovou míru činí poplatek z prodlení 91,25 %.
Výpočet poplatku z prodlení ve výši 2,5 promile (0,0025) dlužné částky za každý den prodlení:
Nájemné ve výši 5 000 Kč splatné 15. 1. 2009 dlužník zaplatil 31. 12. 2009. Dlužník byl v prodlení 350 dní. Poplatek z prodlení činí 2,5 promile za každý den prodlení.