|
může u dělitelného plnění každý z věřitelů požadovat jen svůj díl, a není-li jiné dohody, je dlužník oprávněn uspokojil každého z věřitelů rovným dílem. U nedělitelného plnění, ne jsou-li věřitelé oprávněni společně a nerozdílné (solidárně) a není-li jiné dohody, může dlužník plnit kterémukoliv z věřitelů, a tím se zprostit svého závazku ve vztahu ke všem věřitelům, neboť splněním jednomu z věřitelů dluh zanikne. Pokud se spoluvěřitelé nedohodnou, může dlužník splnit dluh tím, že složí to, co je dlužen, do soudní úschovy. Jsou-li věřitelé oprávněni společné a nerozdílně (solidárně), může kterýkoli z věřitelů žádat celé plnění a dlužník je povinen plnit tomu z věřitelů, který požádá první, ostatní věřitelé pak již od něho nemohou nic žádat.
kteří jsou na základě dohody, soudního rozhodnutí nebo právního předpisu povinni poskytnout plnění jednomu věřiteli společné a nerozdílné (solidárně), se může věřitel domáhat celého plnění na kterémkoli z takto zavázaných dlužníků. Jsou-li dlužníci zavázáni pouze určitým dílem, je věřitel oprávněn domáhat se na určitém dlužníkovi pouze na něho připadajícího dílu plnění. (S 511 až 515 obč. zák.)
příp. vůbec, dostává se dlužník do prodlení. K prodlení dochází uplynutím doby splatnosti. Splatnost pohledávky určuje většinou smlouva, příp. soudní či jiné rozhodnutí nebo ti předpis. Nebyla-li splatnost pohledávky takto určena, nastává prvního dne poté, co byl dlužník vyzván věřitelem k plnění, a ode dne následujícího začíná prodlení dlužníka. V důsledku prodlení dochází ke zrněné práv věřitele a povinností dlužníka, neboť dlužníkovi přibývají nové povinnosti vyvolané prodlením, a to bez ohledu na to, zda k prodlení došlo v důsledku zavinění dlužníka, a bez ohledu na to, zda prodlením došlo k majetkové újmě věřitele. (§ 517 až 521 obč. zák., § 522 a 525 obč. zák., § 565 až 369a obchod, zák., § 370 až 572 obchod, zák.)
