|
Občanský zákoník problematiku odstupného jako způsobu zániku závazku samostatně neupravuje. Proto pokud tento způsob zániku závazku účastnici občanskoprávních vztahů uvažují využít, musejí si sjednat odstupné ve smlouvě. Odstupné představuje možnost jedné smluvní strany vyvázat se ze smlouvy s povinností poskytnout druhé smluvní straně odstupné jako určitou finanční kompenzaci újmy, která jí může odstoupením od smlouvy vzniknout. V případě sjednání odstupného není nutné uváděl při odstoupení od smlouvy důvod odstoupení, stačí odstoupit s odkazem na sjednané odstupné. Forma takového odstoupení od smlouvy není zákonem předepsána.
se stává účinným oznámením druhé smluvní straně. Není-li mezi stranami dohoda jiná, stává se odstupné splatným současné s odstoupením od smlouvy. Pokud účastník dané smlouvy již zčásti přijal nebo poskytl plnění vyplývající ze smlouvy, nemůže od smlouvy odstoupit, ani když poskytne odstupné. V obchodním zákoníku je na rozdíl od občanského zákoníku odstupné upraveno komplexně.
jejímž zaplacením je kterákoli ze stran oprávněna smlouvu zrušit. Je na vůli stran, zda si stanoví důvody, pro které je možno smlouvu zrušit, či zda dohodnou, že smlouvu lze zrušil bez udání důvodu, pouze se zaplacením odstupného. Ke zrušení smlouvy- při zaplacení odstupného dochází s účinky „ex luně“, „od počátku“, když oprav němí osoba oznámí druhé straně, že svého práva využívá a stanovené odstupné zaplatí. I zde platí, že pokud strana již přijala plnění závazku druhé sírany nebo jeho část. nebo když splnila svůj závazek nebo jeho část. právo na zrušení smlouvy při zaplacení odstupného nemá. (§ obchod, zák.).
