|
kterou smluvní strany upravují svá práva mezi nimi sporná nebo pochybná.
Jde o narovnání, které se týká např. právního titulu pohledávky, výše pohledávky, zajištění pohledávky apod.
Sporností v tomto případě není míněno, že by mezi stranami běžel ohledně příslušných práv soudní spor, nýbrž je tím míněn rozdílný názor účastníků na tato práva. Není rozhodující, zda spornost existuje objektivně, spornost se může týkat pouze subjektivního nazírání věci.
a nahrazují jej v tom rozsahu, jaký vyplývá z narovnání (např. závazek dlužníka zaplatit alespoň lam stanovenou část dluhu a závazek věřitele nic dalšího z téhož titulu v budoucnu po dlužníkovi nepožadovat). Dohodou o narovnání nemusí účastníci řešit sporná nebo pochybná práva pouze z jednoho závazku, nýbrž mohou v ní ošetřil vše, co je mezi nimi sporné či pochybné. Pokud jde o formu dohody, musí být písemná, pokud dosavadní závazek byl zřízen písemnou formou, nebo pokud se dohoda o narovnání týká promlčeného závazku.
Účelem dohody o narovnání není zjistit, jaká vzájemná práva smluvních stran skutečné jsou, nýbrž předejít budoucím sporům tím, že sporná práva nahradí novými. Dohoda se netýká práv, na která účastníci nemohli v době sepisování dohody pomýšlet, a to ani v případě, kdy by účastníci v dohodě prohlásili, že se týká všech jejich vzájemných práv. Vzhledem k tomu, že narovnáním vzniká nový závazek, promlčecí doba k úplatném nově vzniklého nároku z této dohody o narovnání vyplývajícího začíná běžet ode dne, kdy podle dohody mohlo být právo vykonáno poprvé. (§ 585 až 587 obč. zák.)
