|
Zákoník práce zajímá každého ekonomicky aktivního člověka. Jeho obsah upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Proto by se s jeho obsahem měl seznámit každý, kdo začíná pracovat nebo startuje svou podnikatelskou dráhu. I tady, podobně jako u jiných zákonů, dochází k jeho úpravám, proto bychom měli věnovat rovněž pozornost změnám, ke kterým po dobu našeho zapojení do pracovního procesu nezřídka dochází. Zákoník práce je obsahem zákona číslo 65/ 1965 sbírky. Tato původní verze prošla mnoha úpravami. Poslední byly letos. Avšak nové změny nás opět čekají od ledna roku 2012.
Poslední verze zákoníku práce bude nově přesněji určovat pojmy závislá a nelegální práce. K tomu došlo především proto, aby se zabránilo šíření nelegálního zaměstnávání a zastřeného pracovního vztahu tzv. švarcsystému. Závislá práce je definována jako činnost vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Ten jí vykonává osobně a podle pokynů zaměstnavatele jeho jménem. Závislá práce musí být prováděna na pracovišti nebo jiném předem určeném místě, v pracovní době a na náklady a odpovědnost zaměstnavatele. Za to zaměstnanci náleží mzda, plat či jiná odměna. Zákoník práce zakazuje výkon závislé práce v jiném právním vztahu než zaměstnaneckém poměru. Pro cizí státní příslušníky ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor (státy Evropské Unie, Island, Norsko a Švýcarsko) je nelegální práce ta, která je prováděna v rozporu s vydaným povolením nebo bez něj a v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu.
Zkušební doba je čas, kdy zaměstnanec má možnost se seznámit s prací a zjistit, jestli mu vyhovuje. Podobně také zaměstnavatel má příležitost na zjištění schopností zaměstnance pro danou pracovní pozici. Během ní lze ukončit pracovní poměr během tří dnů bez udání důvodu. Zkušební doba měla různý rozsah. Původně byla jednoměsíční, ale v roce 1989 došlo k jejímu prodloužení na tři měsíce. Od roku 2011 dochází k další její úpravě změnou jejího rozsahu až na půl roku. Toto opatření se však bude týkat pouze vedoucích pracovníků.
Zákoník práce také určuje způsoby, za nichž je možno rozvázat pracovní poměr po uplynutí zkušební doby. Jsou to dohoda a výpověď. Dohodou lze ukončit zaměstnání, pokud se takto zaměstnanec domluví se zaměstnavatelem. Na přání pracovníka je zaměstnavatel povinen uvést důvody rozvázání pracovního poměru, jinak je dohoda nemusí obsahovat. Dalším možností ukončení práce je výpověď. Tu může dát zaměstnanec z jakéhokoliv důvodu a zaměstnavatel v následujících případech. K nejčastějším důvodům patří rušení nebo přemístění pracovního místa. Dále pak se může jednat o zdravotní překážky zaměstnance pro výkon dané práce a dlouhodobé neplnění pracovních povinností. Na ně však musí být zaměstnanec písemně upozorněn a ponechána mu lhůta na nápravu. Pracovní poměr však lze ukončit i okamžitě z důvodu hrubého porušení pracovní kázně. Tady patří závažné prohřešky proti pracovnímu řadu například krádeže. Nově od ledna 2012 je považováno za hrubé porušení pracovní kázně také nedodržení nemocenského řádu během prvních 21 dnů, které nám proplácí zaměstnavatel. To znamená, že pokud nebudeme dodržovat stanovené vycházky, můžeme přijít o zaměstnání ze dne na den.
Pracovní poměr lze uzavřít na dobu neurčitou nebo určitou. Druhá možnost je omezena. Dříve bylo možno uzavírat smlouvy na dobu určitou po dobu dvou let. Nyní se tato doba prodlužuje o 12 měsíců na tři roky. Aby se předešlo řetězení takovýchto smluv, mohou se tyto smlouvy pouze dvakrát opakovat. Toto má zpružnit trh práce.
Novinku čeká i přidělení zaměstnance jinému zaměstnavateli. Nyní to může provést pouze pracovní agentura, ale nově o tom bude rozhodovat přímo zaměstnavatel.
Dalšími možnostmi zaměstnání jsou dohody. Ty bohužel nepřinášejí zaměstnanci takovou ochranu jako pracovní smlouva. Dohoda o pracovní činnosti umožňuje vykonávat práci v rozsahu nejvýše do poloviny týdenního úvazku. Nevzniká při ní právo zaměstnance na dovolenou a náhradu překážek na straně zaměstnavatele. Používá se hlavně u brigádníků. Jiným druhem pracovního poměru je dohoda o provedení práce. Ta může být sjednána na jakoukoliv práci s výjimkou stejného druhu, jaký má pracovník v pracovní smlouvě u téhož zaměstnavatele. Původní limit 150 hodin během kalendářního roku nový zákoník práce rozšiřuje na 300 hodin. Toto se však vztahuje pouze na jednoho zaměstnavatele. V praxi to znamená, že můžeme mít uzavřen libovolný počet takovýchto dohod s různými firmami. Nově také od ledna příštího roku bude zaměstnanec při příjmu 10000 Kč a více pojištěn, čímž mu vznikne nárok na nemocenskou. Dohoda o provedení práce se uzavírá písemně. Musí obsahovat sjednaný pracovní úkon, výši odměny a možnost odstoupení od smlouvy v případě nedodržení podmínek.
Zaměstnavatel, který propouští zaměstnance před uplynutím sjednané doby, pokud taková byla určena a nejedná se o rozvázání pracovního poměru ve zkušební době nebo pro hrubé porušení pracovní kázně, je povinen mu vyplatit odstupné. Do konce letošního roku jeho výše byla stanovena na trojnásobku průměrného výdělku. V některých firmách byla tato částka navýšena a je uvedena v kolektivní smlouvě. Od Nového roku dochází však i tady ke změně. Odstupné bude záviset na počtu odpracovaných let. V případě pracovního poměru v rozsahu do jednoho roku se bude rovnat jednomu měsíčnímu příjmu a jeho dvojnásobku v případě výkonu práce v rozmezí od jednoho roku do dvou let. Trojnásobek pak dostanou zaměstnanci pracující u firmy déle než dva roky. V případě pracovního úrazu se výše odstupného nemění a zůstává ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu. Tyto částky jsou vypláceny v nejbližším výplatním termínu.
V případě, že Vás zajímá, jak posupovat při ztrátě zaměstnání, přečtěte si návod na magazínu NovéSlužby.cz.
Od příštího roku dochází také k prodloužení maximální doby práce ze současných 9 na 12 hodin. Toto opatření se bude týkat i dohody o provedení práce. Povinně se bude zaznamenávat začátek a konec pracovní doby.
Změnu čeká i dovolená, kterou bude muset zaměstnavatel určovat tak, aby byla vyčerpána v daném kalendářním roce. Výjimku bude tvořit nárok do čtyř dnů včetně, kdy je možno ji přesunout do následujícího roku. Pokud zaměstnavatel neurčí její čerpání do 30. 6., zaměstnanec sám rozhodne o termínu své dovolené. Ten bude muset sdělit nejméně čtyři dny před začátkem jejího čerpání.
U konkurenční doložky v příštím roce zůstává stejná její délka a to jeden rok. Mění se však její sazba ze 100 % na polovinu. Nově se bude moci uzavřít i během zkušební doby.
Zákoník práce nám přinese opět změny. Jejich účelem má být zjednodušení zaměstnávání zaměstnavateli. Doufejme, že to bude mít pozitivní dopad na počty lidí hledajících si dnes práci.
