|
Soudního znalce jmenuje podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ministr spravedlnosti. Soudní znalec je jmenován pro konkrétní obor, odvětví a specializaci. Navrhnout soudního znalce může jak státní orgán či různé organizace, tak může o toto navržení požádat osoba sama za sebe. Znalec je poté oprávněn zpracovávat znalecký posudek v daném oboru. Před výkonem své funkce musí složit předepsaný slib, kdy se zavazuje k nestrannosti a mlčenlivosti.
Soudní znalce, kteří jsou dlouhodobě jmenovaní, naleznete v seznamu znalců a tlumočníků vedeném u krajského soudu, pod který spadá místo vašeho trvalého bydliště. Tyto seznamy vede ministerstvo spravedlnosti a jsou veřejně přístupné. V případě, že není v okamžiku konkrétního řízení dostupný žádný zapsaný znalec, může se ustanovit znalcem i osoba nezapsaná v seznamu znalců a tlumočníků.
Předpokladem pro zápis do seznamu soudních znalců je především způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a také uspořádané ekonomické poměry – řádné plnění daňových povinností.
Soudním znalce se může stát osoba, která je profesně nebo jinak odborně činná v oboru, ve kterém bude vykonávat znaleckou činnost a má k tomu odbornou kvalifikaci. Musí v dané profesi působit více jak 5 let a má k dispozici nezbytné materiálně technické vybavení pro to, aby mohl řádně vykonávat znaleckou práci.
Kdo vydává posudky:
I přesto, že má soudní znalec ve svém názvu slovo „soudní“, neznamená to, že se posudky od těchto znalců využívají pouze při soudních sporech. Posudky soudních znalců mohou být vyžadovány i u správních řízení a právních úkonů pro soukromé subjekty. Budete-li potřebovat posudek znalce, můžete se obrátit na kteroukoliv společnost – znaleckou kancelář, která se právě těmito posudky zabývá, samozřejmě na základě dohody s ní a využít tak její služby, které častokrát bývají komplexnějšího charakteru. Tzn. například znalecká kancelář zaměřená na posudky z oblasti ekonomiky.
Službami takové znalecké kanceláře může být oceňování za účelem vkladů majetku do základního kapitálu, daňových a hypotečních úvěrů, transformace obchodní společnosti, oceňování majetku (cenné papíry, ochranné známky, licence, patenty, know-how, obchodní jméno, atd.). Mohou vám nabídnout také znalecké služby v oboru oceňování škod a rozpočty, kalkulace.
Tyto znalecké kanceláře mohou poskytovat komplexní služby v oblasti oceňování stavební produkce pro investorské, stavební či projektové společnosti, stavební úřady apod. Zabývají se také odhadem cen nemovitostí či oceňováním nemovitostí. Ve znaleckém posudku se zabývají kvalitou staveb, jejich vadami či poruchami.
Výkon znalecké činnosti je v jiných oborech, např. ve zdravotnictví, odlišný v tom, že je převážně spojen se soudním nebo správním řízením. Soudní znalec má povinnost podat posudek na vyžádání státního orgánu. V některých oborech si ministr spravedlnosti zřizuje poradní orgán, který je tvořen z řad znalců. Může využívat znalecké posudky od různých znaleckých a vědeckých ústavů nebo jiných institucí jako jsou například vysoké školy.
Soudní znalci mohou vydávat znalecké posudky v několika oborech:
Mezi základní povinnosti soudního znalce patří především povinnost vykonávat znaleckou činnost nestranně a nezávisle. Pokud se jedná o úkon v soudním nebo správním řízení, musí se řídit pouze pokyny soudu nebo jiného státního orgánu. Tyto pokyny však nemohou soudního znalce věcně ovlivnit a jsou formulovány zákonem.
Znalci jsou povinni vést znalecký deník. Do tohoto deníku si zapisují všechny posudky, které provedli, předmět posudku, pro koho byl posudek zpracován, jaká byla odměna za tento posudek, výlohy a den proplacení odměny.
Soudní znalci jsou odměňováni podle stanovených sazeb. Odměna závisí na náročnosti a odbornosti posudku nebo úkonu. Odměna soudního znalce může být snížena, ale i navýšena, dle různých hledisek. Pokud soudní znalec například pracuje na jednoduché, opakující se činnosti nebo se svým posudkem zpozdí, může mu být odměna snížena. Naopak pokud soudní znalec vypracovává svůj posudek v odůvodněných případech při mimořádně obtížném úkonu, může mít odměnu vyšší.
Soudní znalec také do své odměny započítává automaticky náklady vynaložené v souvislosti se znaleckým posudkem, kterými jsou například náklady spojené s přibíráním dalších osob pro pomocné práce či cestovní výdaje.
„Znalecké posudky dnes často rozhodují o výsledcích sporů, znalci ale za ně nenesou dostatečnou odpovědnost. Klíčové je, že možné přestupky budou konkrétně vymezeny,“ řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Bývalý ombudsman Otakar Motejl také v minulosti upozorňoval na špatnou práci znalců. „Případy, kdy soudní znalci pochybili, mívají často za následek zpackaný lidský život,“ řekl už před čtyřmi lety. Tehdy vyzval ministerstvo, aby „konečně začalo řešit jeden z nejpalčivějších problémů české justice“.
A taky se tak stalo. 11. Července 2011 oznámil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, že se zákon pro soudní znalce zpřísní. Soudní znalec nenese za špatně vypracovaný posudek žádnou odpovědnost, může dostat pouze výtku. Nyní by se však zákon o soudních znalcích a tlumočnících měl zpřísnit a za špatný znalecký posudek se může znalci udělit pokuta až 100 tisíc korun, nebo mu také hrozí vyškrtnutí ze seznamu znalců.
Komora soudních znalců byla založena v roce 1990 a sdružuje znalce všech znaleckých oborů. Hlavním úkolem – posláním této komory, je obhajovat a prosazovat zájmy znalců vůči státním orgánům či jiným organizacím a osobám. Komora soudních znalců se také podílí na vypracování a projednávání návrhů právních předpisů, které se týkají znalecké činnosti. Dbá o vzdělávání znalců a také o kvalitu znalecké činnosti.
Na internetových stránkách Komory soudních znalců: www.znalci-komora.org, naleznete různé aktuality z oblasti soudního znalectví a také seznam soudních znalců, který je upraven o rozšířené vyhledávání, takže můžete nalézt znalce podle příjmení, okresu, kraje, města, sekce a oboru.
Služby soudního znalce bude v životě potřebovat dřív nebo později většina z nás.Přejeme vám, ať jste s prací soudního znalce co nejvíce spokojeni a ať jeho rozhodnutí bude co nejvíce ku prospěchu vám.
