|
Nejčastěji si práci soudního znalce spojujeme s využitím služby při oceňování nemovitostí. Soudní znalci ale nabízí své služby i mnoha dalších oborech jako ekonomika (odvětví ceny a odhady) nebo strojírenství (odvětví strojírenství všeobecné). A protože se tato problematika týká každého z nás, a ne každý z nás ví, kdo je vlastně soudní znalec, přiblížíme si práci znalců a jejich nabízených služeb podrobněji.
Znalec ve smyslu zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, je osoba, kterou do této funkce pro konkrétní obor, odvětví a specializaci jmenoval ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu, který k tomu byl ministrem pověřen. Znalci jsou jmenování pro mnoho oborů i velmi konkrétních specializací. Znalce může ke jmenování navrhnout státní orgán či různé organizace, ale může o to i požádat osoba sama za sebe. Znalec musí před výkonem funkce složit předepsaný slib, který zahrnuje i nestrannost a mlčenlivost. Teprve po jmenování tzv. jmenovacím dekretem je soudní znalec oprávněn zpracovávat znalecký posudek. Působnost znalců je celostátní. Znalec patří podle trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. spolu se svědky a tlumočníky mezi osoby, které požívají zvýšené trestní ochrany před vraždou, ublížením na zdraví, mučením, vydíráním, nebezpečným vyhrožováním a poškozováním cizí věci.
Přestože může odhadce mít stejný výsledek jako znalec, je mezi nimi jistý rozdíl: odhadce majetku je fyzická nebo právnická osoba, která může zpracovávat tržní ocenění. Tento dokument je možné vyhotovit na základě živnostenského zákona a nemá nic společného se znaleckým posudkem, byť výsledek může být shodný. Aby situace nebyla tak úplně jednoduchá, soudní znalec může být současně odhadcem, ale opačně tato úměra neplatí. Odhadce také nutně nemusí být soudním znalcem.
V minulosti se stávalo, že odborné odhady prováděli osoby na pouze základě živnostenského oprávnění, které ale neměli patřičnou odbornost. Proto vznikly certifikační orgány akreditované státem, vázané na vysoké školy a profesní organizace, které mohou odhadce certifikovat. Proces certifikace je podobný procesu zkoumání odborných znalostí žadatele o jmenování znalcem. Žadatel o certifikaci musí předložit k obhajobě svoji odbornou práci a úspěšně složit odborné zkoušky. Certifikát je pak udělen na časově omezenou dobu tří nebo pěti let. Po uplynutí této doby se certifikovaný odhadce musí podrobit recertifikaci, kde prokazuje soustavnost svojí práce, další zvyšování kvalifikace apod.
Pokud potřebujeme vypracovat vysoce odborný odhad, stává se tak zejména při závažných úkonech, jako realitní obchody nebo obchody, které výší transakce přesahují řádově běžná investiční rozhodnutí. V takových případech lze doporučit, aby se zájemci obraceli na zkušené znalce v daném oboru, kteří své práci rozumějí a dokáží vypracovat platný odhad. Odhadce, který pracuje pouze na základě živnostenského oprávnění může certifikovaného znalce zastoupit pouze v případě menších odhadů, tedy odhadů, která nenesou vysoká finanční či jiná rizika.
Znalci ve smyslu zákona jsou někdy pro rozlišení od obecného smyslu slova označováni souslovím soudní znalec. Jejich znalecké posudky se uplatňují zejména u soudních řízení, ale nejen tam. Znalecké posudky jsou využívány i u správních řízení a různých právních úkonů pro soukromé subjekty.
Pokud si znalecký posudek vyžádá od soudního znalce státní orgán, má tento znalec povinnost znalecký posudek vypracovat. Pokud jej ale o posudek požádá soukromá právnická nebo fyzická osoba, znalecký posudek je vypracován na základě vzájemné dohody. K vypracování posudku je znalec oprávněn používat zařízení a materiál organizace, u níž pracuje, ale má vůči znalci nárok na úhradu nákladů. Znalec má za vypracování posudku právo na odměnu podle stanovených sazeb a na účelně vynaložené náklady. Znalci jsou povinni vést znalecký deník.
Znalecký posudek je výsledek práce odborného znalce v dané odborné oblasti. Protože se jedná o velice odbornou činnost, činnost každého znalce má své odborné zaměření. Znalec tedy může dle svého zaměření vypracovat např. znalecký posudek v oblasti nemovitostí nebo movitého majetku. Pokud tedy vlastníte nějakou nemovitost a potřebujete vypracovat odhad ceny, kontaktujte znalce, který hodnotu stanoví. Znalec danou nemovitost navštíví, kde zhodnotí stav majetku. Přihlíží k tomu, v jakém stavu se nemovitost nachází a to nejen zvenčí, znalec posoudí také stav interiéru. Znalec posoudí také venkovní prostory, jako okolní pozemky či zahradu apod. Podle daných kritérií, tabulek a koeficientů pak stanoví cenu majetku. Znalecký posudek tedy obsahuje pouze fakta.
Znalecký posudek je potřeba zpracovat v mnoha případech, například při zakládání nebo transformaci společnosti. V takovém případě je třeba ocenit movitý majetek, který je vkládán do aktiv zakládané společnosti nebo společnosti transformované. Může se ale také jednat o případ, kdy je základního kapitálu společnosti místo peněžitého vkladu použita forma vkladu nepeněžitého, tzn. oceňování nepeněžitých vkladů.
Bohužel se někdy stává, že se firma dostane do konkursu nebo dochází k likvidaci společnosti. V takovém případě je třeba ocenit movitý majetek, který určil konkurzní správce při likvidaci společnosti. Znalecký posudek je třeba vypracovat i v případě, že byl vydán exekuční příkaz. V případě exekuce na majetek, tedy při vydání exekučního příkazu se oceňuje movitý majetek určený k exekuci. Soudní znalec také oceňuje movitý majetek určený rozhodnutím příslušného orgánu, tedy soudu nebo banky, k zástavě či k dražbě.
Pokud potřebujete vypracovat odhad ceny nemovitosti, je třeba s uvědomit, že existují dva druhy odhadů cen nemovitostí. Prvnímu způsobu odhadu nemovitosti se říká odhad vyhláškový - ten je nutný při každém prodeji nemovitosti, a je to odhad, který slouží účelům finančního úřadu pro zaplacení daně z převodu nemovitostí. Vyhláškový odhad provádí soudní znalci. Výše odhadní ceny stanovené vyhláškovým odhadem se může podstatně lišit od druhého typu odhadu, kterému se říká tržní odhad. Tržní odhad se dělá většinou pro banky, které poskytují hypotéku a může jej vypracovat odhadce, který je certifikovaný danou bankou.
Po odebrání předmětu leasingu je nutné určit zůstatkovou cenu předmětu leasingu (zabaveného předmětu). V případě nejasné ceny totiž mohou vzniknout případné soudní spory o zůstatkovou cenu předmětu leasingu. Proto je jedinou vhodnou cestou stanovit zůstatkovou cenu předmětu leasingu prostřednictvím soudního znalce. Výhody soudních odhadů zde spočívají v předcházení soudním sporům o stanovení ceny předmětu leasingu, které mohou zabavený předmět navíc ještě prodražit. Tím se může situace zjednodušit např. při soudním vymáhání.
Výhody soudního vymáhání proti vymáhání mimosoudnímu, spočívají především v tom, že soud vystupuje jako státní orgán, který dává záruku dodržování zákonnosti procesu vymáhání pohledávky. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, tento způsob někdy poněkud prodlužuje dobu vymáhání, z důvodu delšího trvání soudního řízení. Z tohoto důvodu se v poslední době někdy využívá institut rozhodčího řízení, jehož výhodu představují i nižší náklady na soudní řízení. Ty se skládají ze soudního poplatku a záleží také na tom, zda se věřitel nechává zastoupit advokátem, tedy z nákladů na jeho odměnu. Také oproti vymáhání pohledávek prostřednictvím vymáhacích firem bývají tyto náklady nižší.
