Pokud vystavujete směnku, kde slibujete dostát svému závazku, je to směnka vlastní a vy vystavujete platební slib. Můžete také přikázat, aby někdo za vás směnku zaplatil a to je směnka cizí (trata), kdy žádáte o platební příkaz ve prospěch osoby označené na směnce. Právoplatná směnka je dlužnickým cenným papírem na řad (převoditelný rubopisem), to znamená, že směnka může být převedena na cizí osobu. Obsahem uvedeným ve směnce jsou zákonem předepsané údaje.
Vystavení směnky cizí se týká tří aktérů, kdy výstavce (ten, kdo si půjčuje peníze) přikazuje směnečníkovi/akceptantovi (osobě, uvedené na směnce), aby oproti směnce zaplatil remitentovi (kdo peníze půjčil). V praxi to znamená, že mezi výstavcem a směnečníkem by měl být vztah (manžel, rodič, banka), který zaručí provedení platby i jejich vzájemné vyúčtování. Podstatná informace je ta, že směnka cizí nenabývá platnost okamžikem vystavení, ale okamžikem přijetí směnečného platebního příkazu směnečníkem. Toto přijetí má pak právní důsledky platebního slibu. Může se ale stát, že směnka bude z určitého důvodu (dluhy z hazardu, prázdné konto v bance) směnečníkem odmítnuta a tak nenabude platnosti, v tom případě zůstává směnečně zavázán výstavce. Co se týče obsahu směnky cizí, jeho znění musí obsahovat údaje uvedené v zákonu směnečném a šekovém, mezi které patří např.: označení směnky za směnku, bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu, jméno směnečníka, údaj splatnosti, údaj platebního místa, jméno remitenta, datum a místo vystavení směnky cizí a vlastnoruční podpis výstavce, to vše v jednotném jazyce a písemnou formou. V textu se stačí zmiňovat jen o směnce, protože z uvedeného textu vyplývá, že se jedná o směnku cizí.
Možností, kdy bývá směnka vystaveně chybně je hned několik, nejčastěji zřejmě, když je označení remitenta ve směnce zprostředkované, např. manželka půjčuje peníze jménem manžela (výjimkou je směnka vystavená na řad výstavce).V textu také nesmí zaznít, že směnečná suma má být vyplacena doručiteli, majiteli nebo přínosci, protože může být vyplacena jen remitentovi nebo osobě, na kterou byla směnka převedena. Stejně tak je směnka neplatná v případě, že nastane určitá pochybnost o osobě remitenta, např. o jeho právní subjektivitě (způsobilosti vystupovat v právních vztazích vlastním jménem a nést majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vznikajících), právní subjektivita musí být rovněž zaručena u směnečníka, který se po přijetí směnky stává příjemcem. Splatnost směnky závisí na znění vystavené směnky např.: směnka cizí splatná v určitý čas po předložení, směnka splatná v určitý den nebo směnka splatná v určitý čas po datu vystavení. Není na závadu, když na směnce cizí chybí údaj o splatnosti, podle právního výkladu je pak směnka cizí splatná na viděnou. Naopak datum vystavení musí být uvedeno.
Použití směnky cizí se částečně podobá platbě šekem, která je běžná a má masovou oblibu. Není to však totéž, šek se vyvinul ze směnky cizí a proto jsou jim některé aspekty společné. Jejich úloha je však odlišná a proto je zapotřebí je nezaměňovat.