Pohledávky v daňovém řízení

Daň, správa daně, správci daně (§1)

Problematiku daňových pohledávek (nedoplatků) upravuje Zákon č. 337/1992 Sb., o spravě dani a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, který je základním procesně právním předpisem daňového řízení. V jednotlivých kapitolách cele teto hlavy II se paragrafy v titulcích týkají výhradně tohoto Zákona. V době zpracovaní textu se blížila novela daňového řadu účinná od 1. 1. 2007. Dani se podle tohoto Zákona rozumí nejenom daně v obecném smyslu, ale také poplatky, odvody, zálohy na tyto příjmy a odvody za porušeni rozpočtové kázně.

Penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty

které se označuji jedním názvem jako příslušenství daně, dani podle daňového řadu nejsou. Správou dani se rozumí právo činit opatřeni potřebná ke správnému a úplnému zjištěni, stanoveni a splněni daňových povinnosti, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat jejích splněni ve stanovené výši a době.

Správou daně se rozumí právo, nikoliv povinnost ve vztahu ke správnému zjištěni

stanoveni daně a splněni daňových povinnosti. Správci daně jsou nejenom uzemni finanční orgány (finanční Úřady a finanční ředitelství), ale také např. ministerstvo financi, celní orgány a jiné státní orgány, jakož i orgány obci. Související předpisy k § 1 daňového řadu: § 44 Zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících Zákonů (rozpočtová pravidla) Zákon č. 5 3 i/1990 Sb., o územních finančních orgánech.