Specifika promlčení pohledávek

Pro běh promlčecí doby podle obchodního zákoníku platí určitá specifika

Strana, vůči níž se právo promlčuje (tj. povinný, dlužník), může jednostranným písemným prohlášením druhé straně (tj. oprávněnému, věřiteli) prodloužit promlčecí dobu, a to i opakovaně. Celková promlčecí doba však nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet (objektivní promlčecí doba). Toto prohlášení lze učinit i před počátkem běhu promlčecí doby. Učiní-li dlužník takovéto prohlášení, je pro něho závazné a nemůže jej později jednostranně změnit nebo odvolat, rovněž nemůže vznášet námitku promlčení, uběhne-li promlčecí doba stanovená v zákoně, nikoli však doba stanovená v takovémto prohlášení. (§ 401 obchod, zák.)

Kdy dochází k stavení promlčecí doby pohledávek

K stavení promlčecí doby dochází, jestliže věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje za zahájení soudního nebo rozhodčího řízení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení. Obchodní zákoník na rozdíl od zákoníku občanského považuje za důvod stavení promlčecí doby nejenom zahájení soudního řízení za účelem uspokojení práva, ale také za účelem jeho určení. Proto vyvolá účinky stavení promlčení nejenom žaloba na plném, ale také žaloba určovací podle § 80 písm c) o. s. ř. (§ 402 obchod, zák.)

Důvodem stavení promlčecí doby pohledávek

je také zahájení rozhodčího řízení na základě platné rozhodčí smlouvy způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimž se rozhodčí řízení řídí. Rozhodčí smlouva je uzavírána podle zákona č. 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů v platném znění a její podstatou je dohoda stran, že spory mezi nimi vzniklé, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, bude rozhodovat jeden nebo více rozhodců nebo stálý rozhodčí soud. (Blíže o rozhodčím řízení (§ 405 obchod, zák.) 

Bylo-li právo, které podléhá promlčení, uplatněno v soudním nebo rozhodčím řízení

ve formě protinároku, přestává u něho běžet promlčecí doba dnem, kdy bylo zahájeno soudní nebo rozhodčí řízení ohledně práva, proti němuž protinárok směřuje, jestliže se jak nárok, tak i protinárok vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným na základě jednoho jednání nebo několika souvisejících jednání. (§ 404 odst. 1 obchod, zák.) 

Pokud se nárok a protinárok nevztahují k téže smlouvě

nebo k několika smlouvám uzavřeným na základě jednoho jednám nebo několika souvisejících jednání, přestává běžet promlčecí doba dnem, kdy byl v soudním nebo v rozhodčím řízení podán návrh na pojednám protinároku. (§ 404 odsl. 2 obchod, zák.)

Jestliže právo bylo uplatněno před promlčením pohledávky

avšak v tomto řízení nebylo rozhodnuto ve věci samé (např. žaloba byla vzata zpět), platí, že promlčecí doba nepřestala běžet, tj. neguje se účinek stavení promlčení vyplývající z podání žaloby. Jestliže však v době skončení soudního nebo rozhodčího řízení promlčecí doba již uplynula nebo do jejího skončení zbývá méně než rok, prodlužuje se promlčecí doba tak, že neskončí dříve než jeden rok ode dne, kdy skočilo soudní nebo rozhodčí řízení. Tím se poskytuje věřiteli čas k podání nové žaloby soudu nebo rozhodčímu soudu. (§ 405 obchod, zák.)

V případě spoludlužníků

zavázaných ohledné uplatněného nároku společně a nerozdílně (solidárně), způsobuje soudní nebo rozhodčí řízení zahájené vůči jednomu spoludlužníkovi, že přestává běžet promlčecí doba proti jinému spoludlužníkovi, jestliže jej věřitel vyrozumí písemné o zahájeném řízení před uplynutím promlčecí doby. (§ 406 odst. 1 obchod, zák.)

V případě zahájení soudního nebo rozhodčího řízení proti věřiteli

jehož právo se promlčuje, třetí osobou ohledně závazku, k jehož splnění věřitel použil plnění poskytnuté dlužníkem, přestane běžet promlčecí doba ohledně práva věřitele, jestliže písemně oznámí dlužníku před uplynutím promlčecí doby, že bylo proti němu zahájeno výše uvedené řízení. Dochází tedy ke stavení promlčecí doby nejenom ohledně práv uplatněných v řízení, ale také ohledně práv, která má osoba, proti níž byly nároky uplatněny, vůči osobě, která jí předmětné plnění poskytla. (§ 406 odst. 2 obchod, zák.) Jestliže výše uvedená řízení skončí, platí, že promlčecí doba ohledně práva věřitele nepřestala běžet, neuplyne však dříve než jeden rok po skončení těchto řízení. Tím se poskytuje věřiteli čas na podání nové žaloby vůči dalšímu spoludlužníkovi či vůči svému dlužníkovi, jehož plnění použil pro třetí osobu. (§ 406 odst. 3 obchod, zák.)

Přetržení promlčecí doby pohledávek

K přetržení promlčecí doby dochází, jestliže dlužník uzná písemně svůj závazek. Od tohoto uznání běží nová čtyřletá promlčecí doba. Týká-li se uznání jenom části závazku, běží nová promlčecí doba ohledně uznané části. Účinky uznání závazku nastávají i v případě, kdy jemu odpovídající právo bylo již promlčeno. Účinky uznání, na rozdíl od občansko-právní úpravy, působí v případě obchodně právní úpravy automaticky i vůči ručiteli. (§ 407, § 323 obchod, zák.)