|
představuje obecnou úpravu promlčení v soukromoprávních vztazích. Některé právní předpisy pak obsahují pro otázky promlčení vlastní speciální úpravu, jejíž použití má přednost před obecnou úpravou občanského zákoníku (obchodní zákoník, zákoník práce, zákon o rodině, zákon směnečný a šekový, zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku).
Výjimkou je právo vlastnické (spoluvlastnické), vyjma případu, kdy se svého vlastnictví domáhá pravý dědic proti dědici nepravému. Nepromlčuje se též právo spoluvlastníka na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.
Vydržení je jedním ze způsobů nabývání vlastnického práva k věcem movitým i nemovitým. Předpokladem vydržení je oprávněná držba (dobrá víra) a uplynuti zákonem stanovené doby. po kterou musí mít oprávněný držitel věc nepřetržitě v držbě. K nabytí vlastnického práva vydržením dochází v případě movité věci za dobu tří let, v případě nemovité věci za dobu deseti let.
nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá. Právo na výplatu zůstatku vkladového vztahu se však v případě zániku smlouvy o vedení těchto účtů promlčuje v obecné tříleté promlčecí době.
upravených v § 708 a násl. obch. zák. nebo vkladových účtech upravených v § 710 a násl. obch. zák., avšak v těchto případech se jedná o tzv. absolutní obchody, které se řídí vždy obchodním zákoníkem, a proto se v případě zániku smlouvy O vedení těchto účtů práva na výplatu peněžních prostředků promlčují v promlčecí době upravené obchodním zákoníkem, tj. v promlčecí době čtyřleté.
a to nezávisle na pohledávce, kterou zajišťují. Zástavní právo se však nepromlčí dříve, než zajištěná pohledávka.
např. na dovolání se relativní neplatnosti právního úkonu. Nepromlčují se však osobní práva, např. právo na ochranu osobnosti. K promlčení práva dojde, pokud právo nebylo vykonáno v zákonem stanovené době, tedy v promlčecí době. Občanský zákoník upravuje v souvislosti s promlčením několik různých délek promlčecí doby.
a začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tj. mohlo být uplatněno u soudu. V případě pohledávek je den, kdy mohla být žaloba podána u soudu, odvozen od splatnosti (dospělosti) pohledávky. Ten může vyplývat ze smlouvy mezi účastníky uzavřené, z rozhodnutí státního orgánu, např. z rozsudku soudu, nebo z právního předpisu. Jestliže není žádným způsobem určen čas plnění závazku, pak je dlužník povinen splnit závazek následující den pole, co byl věřitelem ke splnění závazku vyzván, přičemž však tuto výzvu musí věřitel učinit v promlčecí době k uplatnění výzvy k plnění. (§ 101 obč. zák.)
Půjčka byla splatná dne 31. 1. 2009. Dlužník v uvedený den dluh věřiteli nezaplatil. Věřitel mohl uplatnit u soudu svůj nárok na zaplacení poprvé dne 1. 2. 2009. Od toho¬to dne mu tedy běží promlčecí doba.
počíná promlčen doba běžet u jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Sjednají-li strany nebo určí-li sond, že pro případ nesplnění některé ze splátek nastává splatnost celého dluhu (tzv. ztráta výhody splátek), počne běžet promlčecí doba pro zaplacení celého dluhu ode dne splatnosti nesplněné splátky, přičemž toto právo může věřitel využít nejpozději do splatnosti splátky následující. Nevyužije-li věřitel uvedené možnosti a neuplatní-li vůči dlužníkovi právo na zaplacení celého zbývajícího dluhu do doby splatnosti splátky následující, přestane dnem splatnosti nejblíže následující splátky běžet tříletá promlčecí doba pro celý zbývající dluh a jednotlivé splátky se nadále opět promlčují v tříleté promlčecí době samostatně. (§ 103 obč. zák.)
Ve smlouvě o půjčce uzavřené podle občanského zákoníku strany stanovily, že dlužník je oprávněn splácet svůj dluh, jehož celková výše činí 100 000 Kč. ve splátkách ve výši 10 000 Kč měsíčné, přičemž jednotlivé splátky jsou splatné ke každému 10. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2009, tj. jednotlivá splátka 10 000 Kč je splatná k 10. lednu 2009, dále k 10. únoru 2009, dále k 10. březnu 2009 atd. Současné strany stanovily, že pokud dlužník nesplní některou splátku ve lhůtě její splatnosti, stane se splatný celý dluh. Dlužník začal splácet dluh a hradil jednotlivé splátky 10 000 Kč k 10. dni měsíce ledna, února, března, dubna, května 2009. Splátku za měsíc červen však uhradil nikoli k 10. červnu 2009, nýbrž až k 15. červnu 2009. Nedodržením splatnosti této jednotlivé splátky se stal splatným celý zbývající dluh ve výši 70 000 Kč. Tříletá promlčecí doba pro právo na zaplacení celého zbývajícího dluhu 70 000 Kč počala běžet ode dne, kdy se stala splatnou nesplněná splátka. Věřitel může právo na jednorázové zaplacení celého zbývajícího dluhu využít nejpozději do doby splatnosti splátky následující, tj. do 10. 7. 2009. Neučiní-li tak. uvedeným dnem přestane běžet tříletá promlčecí doba pro zaplacení celého zbývajícího dluhu.
V případě povinnosti dlužníka něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět běží promlčecí doba od dne porušení dané povinnosti.
