|
představuje jeden z právních následků marného uplynuti doby. Prekluze je způsobem zániku práva v důsledku jeho neuplatnění v zákonem stanovené lhůtě. K prekluzi práva musí soud přihlížet z úřední povinnosti, a to i v případě, když nebyla účastníkem právního vztahu namítnuta.
znamená automatický zánik práva a zánik možnosti jeho vymáhání. Prekluzivní lhůta je proto také nazývána lhůtou propadnou. Dlužník může v případném soudním sporu namítnout prekluzi práva, avšak i když tak neučiní, soud nemůže věřiteli jeho právo přiznat a k uplynutí prekluzivní lhůty musí sám přihlédnout z úřední povinnosti, neboť při prekluzi nezůstává zachována existence práva ani ve formě naturální obligace. (S 583 obč. zák.)
