vzniká na základě zástavní smlouvy a neřídí se občanským zákoníkem, ale zákoníkem obchodním. Podnikatel může jako zajištění závazku použít institut zastavení obchodního podílu, který patří dlužníkovi. Zástavní právo k obchodnímu podílu upravuje § II7a obchod, zák. Není-li v § 117a obchod, zák. uvedeno jinak, použijí se pro zástavní právo k obchodnímu podílu obecná ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o zástavním právu k movitým věcem.
Zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká na základě zástavní smlouvy, která musí být uzavřena v písemné formě.
(viz § 117a odst. 3 obchod, zák.). Návrh na zápis (nebo výmaz) zástavního práva do obchodního rejstříku podává věřitel nebo zástavce, k návrhu se přikládá zástavní smlouva (dvojmo) a doklad o souhlasu valné hromady, je-li podle znění společenské smlouvy nutný.
Po dobu trvání zástavního práva vykonává společník i nadále práva spojená s účastí ve společnosti, tzn., že vykonává svá práva a povinnosti jako společník bez ohledu na to, že jeho obchodní podíl je zastaven.
Plnění, která společníkovi, jehož obchodní podíl je zastaven, vzniknou v souvislosti s jeho účastí ve společnosti (např. podíl na zisku) po splatnosti zajištěné pohledávky, náležejí zástavnímu věřiteli do výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství a započítávají se na zajištěnou pohledávku.
Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn svým jménem obchodní podíl prodat. Není k tomu nutný souhlas valné hromady. Obchodní podíl se pak prodá v obchodní veřejné soutěži nebo ve veřejné dražbě (umožňuje-li to zvláštní právní předpis). Zástavní věřitel je po prodeji obchodního podílu povinen vydat dlužníkovi výtěžek z prodeje převyšující jeho zajištěnou pohledávku po odečtení účelně vynaložených nákladů.