|
Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem. Zajištění závazků ručením v obchodních závazkových vztazích upravuje obchodní zákoník komplexně, a proto na zajištění závazků v těchto vztazích se vztahuje jen obchodní zákoník, a to § 303 až § 312.
Ručení může vzniknout v některých případech i přímo ze zákona, např:
jen pro nedostatek způsobilosti dlužníka brát na sebe závazky, o němž ručitel v době svého prohlášení o ručení věděl. Z takového závazku tedy nebude plnit dlužník, ale vždy jen ručitel. Ručením lze zajistit i závazek, který vznikne v budoucnu, např. závazek ze smlouvy o uzavření budoucí smlouvy uzavřené podle § 289 a násl. obchod, zák. Nic nebrání tomu, aby ručitel převzal ručení i za pohledávku, jejíž výše mu v okamžiku převzetí závazku o ručení není známa.
Je možno převzít ručení za smluvní pokutu, která postupně může narůstat. Ručitel má právo znát výši zajištěné pohledávky a věřiteli ze zákona vzniká vůči ručiteli povinnost sdělit mu výši pohledávky (viz § 303 obchod, zák.). Tuto povinnost má věřitel pouze v případě, že je mu výše známa, protože např. při zajištění budoucího závazku nemusí být věřiteli ještě jeho výše známa. Porušením informační povinnosti není věřitel ze zákona postižen, ale může přicházet v úvahu případná náhrada škody. Ručitel je povinen plnit věřiteli až tehdy, pokud nesplní dlužník.
Na rozdíl od úpravy ručení podle občanského zákoníku v obchodních závazkových vztazích se může věřitel domáhat uspokojení přímo na ručiteli, když je nepochybné, že dlužník nemůže svůj závazek uskutečnit.
v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Ručitel je oprávněn vůči věřiteli uplatnit vůči pohledávce všechny námitky, které by mohl uplatnit dlužník. Rovněž lak ručitel je oprávněn započíst i své pohledávky, které má vůči věřiteli. Důležité je kogentní ustanovení § 306 odst. 3 obchod, zák. (viz § 263 odst. 1 obchod, zák.), podle kterého je dlužník povinen nahradil ručiteli náklady, které mu vznikly tím, že ručitel uplatnil vůči věřiteli neúspěšné námitky, které mu sdělil dlužník. Za tentýž závazek může převzít ručení více ručitelů a pak ručí každý z nich za celý závazek. Vzájemné vztahy mezi ručiteli za stejný závazek podrobně upravuje § 307 obchod, zák. Podle § 308 obchod, zák. ručitel, který splnil závazek za dlužníka, nabývá vůči němu práva věřitele a je oprávněn požadoval všechny doklady a pomůcky, které má věřitel, a jež jsou potřebné k uplatnění nároku vůči dlužníkovi. Lhůta k tomu není v tomto ustanovení určena. Použije se proto § 340 odst. 1 obchod, zák., který stanoví povinnost předat tyto podklady bez zbytečného odkladu poté, co je ručitel o jejich předání požádá. Nesplní-li dlužník tuto povinnost, přicházela by v úvahu případná náhrada škody.
běží podle § 392 obchodního zákoníku ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s plněním. Právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi. Ručení zaniká zánikem závazku, který ručení zajišťuje. Mimo to může zaniknout i z důvodu obecných podle § 324 obchod, zák. .Nezaniká však v případě, že závazek zanikl pro nemožnost plnění dlužníka a závazek je splnitelný ručitelem, případně pro zánik právnické osoby.
Taková situace může nastat pro chyby likvidátora při likvidaci obchodní společnosti, nebo pro chyby v postupu správce konkursní podstaty při konkursu, kdy tato obchodní společnost je ručitelem.
Z rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 33 Cdo 1008/08-105 ze dne 15. 3. 2000: Zajišťovací závazek vyplývající z ručení trvá i nadále po odstoupení od smlouvy o úvěru. Ručením je poté zajišťována povinnost vrátit dlužnou částku s úroky.
