|
Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. upravuje z problematiky promlčení jen promlčecí doby a jejich běh, nikoli podstatu promlčení.
přičemž tato promlčecí doba se týká práv ze základního přímého směnečného vztahu majitele směnky proti přímým směnečným dlužníkům - tj. příjemci směnky cizí, výstavci směnky vlastní a jejich rukojmím. Promlčecí doba počíná běžet ode dne splatnosti směnky. Den splatnosti směnky je zřejmý ze směnky, výjimkou je směnka splatná na viděnou, kde splatnost je dána prezentací směnky, přičemž tato musí být předložena do jednoho roku od dala vystavení; výstavce může tuto lhůtu zkrátil nebo učinit delší, indosanti ji mohou zkrátit.
tj. indosantům a výstavci směnky cizí, zde je promlčecí doba jednoroční, přičemž tato promlčecí doba běží ode dne včas učiněného protestu směnky; v případě, že je majitel směnky protestu zproštěn doložkou „bez protestu“, „bez útrat“, běží promlčecí doba od splatnosti směnky. Není-li majitel směnky zproštěn protestační povinnosti a zmešká-li lhůty stanovené k protestaci pro neplacení směnky (v případě směnky vlastní) nebo pro nepřijetí směnky (v případě směnky cizí), ztrácí své nároky proti nepřímým směnečným dlužníkům.
V případě nároků ze směnek v druhém stupni - vztahů mezi tím, kdo již směnku postihem vyplatil a uplatňuje právo vůči svým předchůdcům - nepřímým dlužníkům, je promlčecí doba šestiměsíční a běží ode dne, kdy indosant směnku vyplatil, nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn. (Čl. I, § 70 zák. směn. a šek.)
zde se postihové nároky majitele šeku proti výstavci šeku, indosantům a ostatním šekově zavázaným osobám promlčují v promlčecí době šestiměsíční, jejíž běh počíná od uplynutí lhůty k předložení šeku.
Pokud jde o postihové nároky jednotlivých osob zavázaných k placení šeku proti jiným osobám zavázaným k placení šeku, zde je promlčecí doba šestiměsíční a její běh začíná ode dne, kdy dlužník šek zaplatil nebo kdy byl nárok proti němu uplatněn soudně. (Čl. 11 § 52 zák. směn. a šek.)
K okolnostem přerušení a stavení promlčení vyplývajícím z občanského zákoníku a občanského soudního řádu přistupuje speciální případ slavení promlčecí doby, kdy žalovaný oznámí třetí osobě, že proti němu bylo zahájeno soudní řízení, což má na promlčení stejné účinky jako podání žaloby.
Soudní rozhledy č. 1/1999 - Vrchní soud v Praze:
Písemná upomínka majitele cizí směnky jejímu výstavci učiněná v průběhu promlčecí doby není ani výkonem postižního práva ze směnky, ani uplatněním práva na směnečný postih, a neodvrací proto promlčení.
