|
Jak věřitelé postupují před vydáním exekučního příkazu?
Zpravidla se nejprve věřitel pokouší osobně, telefonicky nebo poštou kontaktovat dlužníka a dohodnout se s ním na splátkovém kalendáři. Pokud máte dluhy a neplatíte je, pak to možná znáte. Věřitel osobně nebo častěji spíše v zastoupení exekutorských firem dlužníkovi volá, posílá mu doporučené dopisy (často i každý týden) a snaží se s ním sjednat splátky dluhu. Pokud dlužník na toto vůbec nereaguje, pak věřiteli nezbývá nic jiného, než se svých pohledávek domáhat soudně. Shledá-li soud, že dlužník opravdu nedostává svým závazkům, pak nařídí exekuci a celá věc přechází do rukou exekutora. Exekutorské společnosti se sice běžně zabývají vymáháním dluhů i od těch dlužníků, na které soudem nebyla nařízena exekuce, ale takovéto vymáhání je často neúčinné. Dlužník je prostě ignoruje. Poté, co však věřitelé nebo právě exekutorské firmy, kterým věřitelé své pohledávky svěřili, dají celou věc k soudu a soud jim dá zapravdu, mají exekutoři volné ruce. Exekutor má nyní plné právo vydat exekuční příkaz a zahájit úkon exekuce. A co vše může exekutor zabavit?
Exekutor vám může zabavit celou řadu movitých věcí včetně zvířat, protože ty jsou podle českého právního sytému také věcí. Dále pak nemovitosti, ale také peníze na vašem bankovním účtu, část vaší mzdy nebo vašeho důchodu aj. Záleží na tom, jaký exekuční příkaz exekutor vydá.
Exekutor má právo vyžádat si od bankovních institucí informace o tom, zda u nich dlužník nemá bankovní účet a pokud ano, jaká částka je na účtu. V případě, že je částka dostatečně vysoká na to, aby uspokojila pohledávky věřitelů, zablokuje exekutor možnost dlužníka peníze z účtu vybrat a sumu použije na úhradu dlužníkových dluhů, úroků na dlužné částce, vlastních výdajů spojených s vymáháním dluhu a samozřejmě vlastní mzdy za vyřešení případu a nesmíme zapomenout ani na poplatky za soudní řízení. Z toho vyplývá, že je lepší nenechat to nikdy dojít tak daleko. Exekutor totiž k dluhu připočítá všechny výše vyjmenované výdaje a tím může zabavená suma o desítky a někdy i více procent přerůst původní dluh. Stejný postup, tedy připočtení k dluhu mnoha různých výdajů, samozřejmě platí i pro další typy exekučních příkazů.
Exekutor může zabavit také část mzdy nebo důchodu, ale i sociálních dávek. Exekutor nemůže zabavit celý příjem dlužníka. Při výpočtu výše zabavované částky se použije zákonem daný výpočet.
Další možností, kterou může exekutor využít, je zabavení movitého majetku. V praxi to vypadá tak, že exekutor zásadně dopředu neohlášen a za asistence policie navštíví dlužníkovo bydliště nebo firmu a obhlídkou vybere majetek, u kterého předpokládá, že jej bude ochoten někdo koupit. Takovým majetkem můžou být i živá zvířata. Realitou bohužel je, že exekutora vůbec nezajímá, kterému z členů domácnosti ta která věc patří, zda jsou to věci dlužníka nebo někoho jiného. Exekutor prostě zabaví to, co mu připadá cenné. Klidně se tak může stát, že převážná část zabaveného majteku nebo třeba i vše nebude patřit dlužníkovi ale jeho příbuzným žijícím s ním ve stejném bydlišti.
V případech, kdy je dluh dosti vysoký, přistupuje často exekutor k zabavení nemovitosti. Zabavený movitý i nemovitý majetek následně přechází do dražby.
Kromě výše uvedených exekučních příkazů využívají exekutoři méně často i jiné typy příkazů. Mohou dlužníkovi zabavit například jeho firmu nebo podíl ve firmě, patent, ochrannou známku, průmyslový vzor, členská práva v družstvu a jiné.
